Dividenda

je peněžité plnění akciových společností vyplácené akcionářům podle rozhodnutí valné hromady: Vyplácí se majitelům akcií podle rozhodného dne jejich držení. Vyjadřuje se zpravidla pevnou částkou na akcii. Ideální představa investorů je, že výše dividendy závisí především na zisku akciové společnosti po zaplacení daní, ale dividendu může vyplácet i společnost momentálně bez zisku, nebo naopak i společnost v zisku nemusí vyplácet žádné.

Výše dividendy je jedním z činitelů, které mohou ovlivnit kurz akcie: Proto se případné výkyvy mohou tlumit vícenásobnou výplatou dividend po částech, například čtvrtletně po čtvrtinách.

Případná obdržená dividenda se opět daní, typicky srážkou u zdroje, sazbou 15 %. Protože se dividendy vyplácejí až z čistého zisku společnosti, po odvedení daně z příjmů, jde o vícenásobné zdanění: To je však celosvětově platný a investory trpně přijímaný známý fakt. Toto daňové z nezefektivnění toku peněz z výnosů firmy zpět k investorům bývá argumentem pro manažery, aby nakonec raději nevypláceli vůbec žádné dividendy. Ovšem dlouhodobé sledování výkonnosti akcií ukazuje, že už samo jejich vyplácení stabilizuje kurz, že cena takové akcie v dlouhodobém měřítku roste rychleji a v případě krizí neklesá tak hluboko.

Dividendová politika

I když už padne rozhodnutí o vyplácení dividendy, stále zůstává otázka, jak určit její výši pro tento okamžik a jak nastavit pravidla pro její vyplácení i do budoucna: Mít takové pravidlo stanovené předem, třeba i zveřejněné, působí věrohodně a umožňuje lepší plánování i firmě samotné.

Při stanovování výše dividendy se uplatňuje vícero protichůdných vlivů:

• "Spravedlivá" dividenda by podle některých měla kopírovat ziskovost firmy.
• Vyplacené dividendy nemohou byt reinvestovány a firma pak neroste natolik rychle, jak by mohla, čímž snižuje své budoucí zisky.
• Akcionáři na jedné straně vidí rádi růst dividend od výplaty k výplatě, ale její pokles naopak nesou těžce, což se dále negativně může projevit i na kurzu.

Reakce trhu po výplatě

Následující obchodní den po rozhodném dni, reagují akcie zpravidla technickou korekcí o celou výši dividendy. Například Telefónica O2 má rozhodný den pro výplatu dividendy 9. září 2009 se splatností od 7. října 2009. Každý, kdo bude držet akcie Telefónicy O2 9. září po uzavření trhu, bude mít nárok na dividendu v hrubé výši 50 Kč. Následující den, 10. září 2009, již bude možné nakupovat akcie bez nároku na dividendu, proto kurz akcie tento den ráno poklesne o hrubou dividendu, tedy o celých 50 Kč: O tuto částku se majetek firmy skutečně sníží. Akcionář však dostane jen 42,50 Kč: daň 7,50 Kč z dividend Českému státu za podílníka předem odvede už firma sama. Pokles kurzu, technická korekce, nemusí být přesně ve výši dividendy: Záleží na momentální situaci na akciovém trhu. Cenotvorný vývoj může v reakci na nové informace korekci zcela vykompenzovat, anebo ještě podstatně prohloubit.

Spekulace na podividendovou korekci

Z výše uvedeného vyplývá, že se na spekulaci na změnu kurzu pouhou prostou držbou akcie přes rozhodný den nedá vydělat. Situace ovšem může být komplikovanější v případě tzv. marginových obchodů: Buď při znásobení počtu držených akcií [Finanční pákový efekt |pákovým efektem], nebo naopak při spekulaci na pokles tzv. prodejem nakrátko. V takových případech není vliv na výslednou celkovou dividendu vůbec zřejmý a je věcí spekulanta, aby danému případu sám rozuměl.