Burzy a organizované mimoburzovní trhy

     Na finančních trzích působí dva druhy institucí, jejichž podnikatelskou činností je organizování trhu s finančními investičními instrumenty.

     Těmito institucemi jsou:

• Burzy
• Organizované mimoburzovní trhy

     V obou uvedených případech se jedná o licencované instituce,^[1] jejichž podnikatelskou činností je agregace nabídky a poptávky zde obchodovaných investičních instrumentů, párování zavedených objednávek (obchodních příkazů) a následné zabezpečení jejich vypořádání. Tato jejich činnost přispívá jak k tvorbě tržních cen (v daném případě označovaných jako „kurzy“), tak i ke zvyšování likvidity trhu.

     Burzy i organizované mimoburzovní trhy jsou charakteristické vysoce organizovanou formou obchodování a vykazují celou řadu zvláštních specifik:

• Způsob obchodování je založen na metodě oboustranné aukce

Jde o vysoce organizovaný způsob obchodování, jenž jeho účastníkům umožňuje průběžně měnit (upravovat) nákupní i prodejní obchodní příkazy, a to jak pokud se týká objemového množství, tak i co do velikosti jimi zadávaných cen.

• K provozování burzovního obchodování je potřeba zvláštního povolení

Jedná se o tzv. burzovní licenci, udělovanou burze příslušným regulátorem finančního trhu, případně některým státním orgánem (např. ministerstvem).^[2]

• Jednotlivé druhy burzovních obchodů jsou přesně stanoveny

Příslušné povolení (licence) musí obsahovat vymezení činnosti burzy. Musí především stanovit, s čím smí burza obchodovat, zda může uzavírat pouze obchody promptní (spotové) nebo i některé druhy obchodů termínových^[3] apod.

• Předměty obchodu se na burzách fyzicky nenalézají

      To znamená, že se zde obchodují pouze tzv. zastupitelné předměty, které jsou určitým způsobem standardizovány a jsou proto vždy navzájem zaměnitelné. U cenných papírů se musí např. jednat výhradně o tzv. „zastupitelné cenné papíry“, zaručující jejich vlastníkům stejná práva apod.

• Musí být přesně stanovena nejnižší přípustná obchodovatelná množství

      Každá burza může mít sice tato jednotková množství /tzv. loty/ jiné velikosti, nicméně je musí mít vždy přesně vymezena. Tím je jednoznačně určeno, v jakých  minimálních množstevních objemech, včetně jejich násobků, lze sjednávat obchody.

• Čas a místo burzovního obchodování jsou předem určeny

      Burzovní obchody se konají pravidelně v určenou dobu a na určeném místě, k čemuž slouží předem vydaný burzovní kalendář. Předem bývají přesně stanoveny i burzovní hodiny, mimo něž nelze na dané burze obchodovat.

• Obchodování na burzách se může účastnit pouze přesně vymezený okruh osob

Vzhledem ke skutečnosti, že burzy nejsou volně přístupnými trhy, má každá burza svými předpisy stanovena pravidla pro určení institucí a osob, jež jsou tzv. přímými účastníky trhu. Jedná se především o burzovní obchodníky, kteří zde zastupují členské firmy, nebo o burzovní zprostředkovatele (dohodce) jmenované burzou. 

Organizované mimoburzovní trhy

     Důvodů k existenci mimoburzovních organizovaných trhů je několik. První z nich je, že burzy nemají povinnost přijmout k obchodování všechny veřejně obchodovatelné cenné papíry. Jejich rozhodnutí závisí mimo jiné na tom, zda žadatel splnil nebo nesplnil burzou předepsané podmínky. Proto mnohé, zejména menší firmy, nemají zájem své cenné papíry burzovně obchodovat, k čemuž je ještě navíc vede i to, že burzovní obchodování bývá drahé. Dalším důvodem pak může být i skutečnost, že se na burzách obchoduje podle předem určeného časového rozvrhu a po ukončení seance již zpravidla nelze dále obchodovat.

     Organizované mimoburzovní trhy do jisté míry konkurují burzám.^[4] Mohou např. používat odlišné obchodní systémy, které často účastníkům obchodování lépe vyhovují. Dále mohou účtovat nižší poplatky, upravovat hodiny provozu svého obchodního systému, stanovovat jiné algoritmy pro párování obchodních příkazů, přijímat k obchodování i cenné papíry na burzách neobchodované, přizpůsobovat vypořádávání uzavíraných obchodů požadavkům zákazníků, konstruovat a zveřejňovat své vlastní indexy apod. Vždy však musí mít příslušnou licenci a respektovat zákony dané země.

[1] Ve většině zemí se jedná zpravidla o akciové společnosti, což je i případ České republiky. Nicméně existují i možnosti jiného právního uspořádání, a to zejména tehdy, pokud burzy zakládá stát.

[2] V České republice uděluje burzám cenných papírů licence Česká národní banka. (stav v roce 2011).